Dexter Aidan Hawkins

19. prosince 2016 v 16:18 |  Registrace pacienta/klienta
Jméno:
Dexter Aidan Hawkins
Pohlaví:
Muž
Věk:
18 let
Číslo pokoje:
XXX
Důvod ubytování:
Schizofrenie - Dexter trpí schizofrenií. Toto mělo vliv na myšlenkové pochody a dost mu změnilo vnímání reality. Dexter má někde ve své mysli i druhý svět, do které si chodí odpočinout od těch h*ven, s prominutím. Nikomu se o svém světě nezmiňuje jinak, než že to je jeho malinkaté Norsko. Více ovšem ještě nikdy nikomu neřekl a popravdě, vypadá to tam docela jinak, než v Norsku. Ovšem on to tak vnímá. Někdy ho můžete i zaslechnout, jak si s někým povídá. Říká jí Angelina a je to jeho vymyšlená kamarádka - nebo taky jediný člověk, kterého snese. Angelinu poznal, když bydlel v Norsku, ale poté se to nějak zvrtlo… Přes její smrt se nedokázal přenést a tak si ji jeho mysl vytvořila. Nyní vidí Angelinu jak v jeho světě, tak v realitě. Někdy se také díky této nemoci může stát, že emočně vybuchne, nebo bude na různé situace reagovat opačně, než by měl. Je díky tomu dosti nevyzpytatelná osoba. Během onoho "výbuchu" (záchvatu) je nebezpečný jak sobě, tak i svému okolí a to je taky jeden z důvodů, proč se od lidí drží dál.
Delirium - Tato nemoc je úzce spjata s jeho předchozím problémem. Je vedlejší příčinou schizofrenie a postižený bývá často zmatený, mívá halucinace či sluchové iluze a časté jsou také výkyvy nálad.
Povaha:
Asi začnu úplným začátkem - prvním setkáním. Dexter si přímo libuje v pozorování druhých. Ne, že by vás špehoval naprosto všude… Jednou za čas se zaměří na jednu danou osobu a tu sleduje do té doby, dokud mu nezmizí z dohledu. Zaměřuje se na gesta, výraz, postoj, celkově chování. To může být i možná trochu děsivé, když na vás pět minut v kuse bez mrknutí upírá své oči. Ovšem, jeho pohled je neutrální, možná někdy i trochu vražedný nebo prázdný. No, on není zrovna výřečný. Bývá tichý a nenápadný, jak bylo již zmíněno, moc nemluví. Ale zase je dobrým posluchačem a pozorovatelem. Co mu nepřijde zajímavé, to zapomene. Například jména a zájmy ostatních lidí, kteří mu nepřijdou zajímaví snad ničím. Možná se najde pár výjimek, ale není jich mnoho. Takže nepočítejte s tím, že při dalším setkáním si bude pamatovat vaše jméno. Možná se vás na něj i zeptá, jemu to přijde normální. No, snad vám o sobě i něco řekne - například základní informaci: jméno. No… A tím to hasne. Vyhýbá se očnímu kontaktu a jakémukoli doteku. Zprvu je docela nedůvěřivý, ale nedává to najevo. Většinou se tváří nezaujatě a někdy bývá i podrážděný, jelikož společnost nevyhledává. Nejradši si najde nějaké osamocené místečko a tam tráví klidně hodiny - jen on a jeho myšlenky. Je to takový introvert a něco mezi realistou a pesimistou. Když řeknete, že vidí vše pouze černobíle… No, je to tak. Jeho svět tvoří pouze černá a bílá, je barvoslepý a docela to ovlivnilo jeho pohled na svět. Někdy může jen tak pronést nějakou hlubokomyslnou větu, které někdy nerozumí ani on sám. Ovšem to ho donutí se nad tím zamyslet a třeba přijít na to, co tím myslel a kde to zase vyhrabal. No, tak nějak jsme se dostali od prvního setkání trochu jinam, nevadí. Dex je uzavřený do sebe, samotářský a jaksi… chladný. Moc často se neusmívá a když ano, je to zázrak. Jeho smích bývá většinou plný sarkasmu a ironie. Bývá někdy až moc upřímný. Možná až cynický. Na všechno má svůj názor a ten si nenechá jen tak vymluvit. Většinou je dost tvrdohlavý a na vaše názory z vysoka kašle, protože ho stejně nezajímají. Je mu jedno, co si o něm myslíte, stejně tak by to mělo být ukradené i vám. Pokud se vám přeci jen podaří se s ním nějak spřátelit… Co můžete čekat, je podpora. Tedy, když se do vás bude někdo navážet, pokusí se vás slovy bránit hlava nehlava. Možná že se bude na jeho argumenty chvíli čekat, ale on stejně nějaký vyprskne a je to. Jelikož nikdy moc přátel neměl, může se zdát i docela sobecký a majetnický, protože se o své přátele opravdu nehodlá dělit. K těmto lidem (světe div se) je i docela otevřený a dává tak najevo svou zranitelnost, že vám řekne to, co ví jen málokdo v jeho okruhu. Ovšem také od toho očekává, že si to necháte pro sebe a nezradíte ho, protože to samé dělá i on. Ovšem nečekejte od něj nějaké spršky citů, vyjadřování přátelství objímáním atd. To ne. Někdy má ty světlé chvilky, kdy dokáže upřímně vyjádřit své pocity, ale není to běžné. A pokud už opravdu chce, nezní to upřímně. A i když je to jakkoli neuvěřitelné, možná se i překoná a rozhodne se dělat to, co mají jeho přátelé rádi. A to jen z důvodu, aby viděl jejich úsměv, který on sám vykouzlit na své tváři nedokáže.
Jak již bylo zmíněno, nemá rád, když na něj někdo sahá. Proto se vyhýbá rvačkám a jakémukoli kontaktu s kůží jiné osoby zamezuje nošením rukavic. Je na hmat trochu přecitlivělý, s tím se nedá nic dělat… Co také nemá rád, jsou moc ukecaní a naivní lidi, nebo třeba jen někdo, kdo ho osloví. Jo, nesnáší tak nějak všechny, ale nedává to moc najevo. Všechny emoce skrývá za pomyslnou masku, kterých nemusí mít tolik, stačí mu jedna jediná a všechno je v cajku. Aspoň pro něj. Chm, kde jsem to byla? Jistě. Má rozhodně radši zvířata, než lidi a je mu v podstatě jedno, jaké zvíře to bude. Hlavně ať je to chlupatý uzlíček a on bude spokojený. Díky čemu se také uklidňuje a pročišťuje si při tom hlavu, je focení. Ovšem, spíše si fotí přírodu, budovy… Lidi ne. To by ho ani nenapadlo. Také je velmi zběhlý v učení se jazyků. Tedy, zatím toho jednoho jazyku, kterým je norština. Občas jen tak vyprskne něco norsky. Je tak nějak navyklý z pobytu tam.
Mazlíček:
XXX
Zkušenost:
XXX
Obrázek/Popis:
Dexter je poměrně vysoký kluk spíše atletické postavy. Nějaký ten sval se na něm najít dá, není ani párátko, je prostě takový akorát. Na pravé ruce má tetování (viz obrázek). Na jeho obličeji málokdy uvidíte jiný výraz, než znuděný, nebo nezaujatý. Ovšem pokud nemá záchvat, že? Jeho oči takové docela neurčité barvy mnohdy prokazují více emocí, než jeho sekavá gesta, nebo kamenný obličej. Proto by bylo dobré se spíše zaměřovat na jeho oči, ačkoli to je téměř nadlidský úkol vzhledem k tomu, že se očnímu kontaktu vyhýbá. Jeho lehce narůžovělé rty se možná jen někdy zformují do upřímného úsměvu, než do škodolibého úšklebku, každopádně poté dokáže vykouzlit nesmělý, avšak kouzelný úsměv, který stojí za to vidět. Také si nejde nevšimnout roztahovákům, které má v obou uších. Jeho tmavě hnědé vlasy bývají obvykle jen prohrábnuté, aby mu aspoň trochu držely nahoře, nebo si je pro jistotu neupravuje vůbec. To mu poté trčí do všech stran a vůbec mu to nevadí, stejně se nikdy nezajímal o názory ostatních.
Obvykle chodí v černém oblečení. Triko, kalhoty, mikina, tenisky a ony rukavice jsou černé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama